Lomy Amerika

Amerika je název pro soustavu jámových vápencových lomů v Českém krasu, které jsou propojené podzemními štolami. Mezi nejznámější patří Velká Amerika, Malá Amerika a Mexiko, několik dalších větších i menších lomů se nachází v okolních lesích.

Celá lokalita se nachází kousek od Prahy u obce Mořina na karlštejnsku. Až k Velké Americe se dostanete autem (silnice z Bubovic na Mořinu), autobusem (309, 311 příměstské linky z Prahy, stanice metra Zličín), ovšem trvá to strašně dlouho, jezdí se asi pětkrát denně a o víkendech nestaví u lomu, ale až v Mořině), anebo vlakem do stanice Karlštejn (vlak jezdí ze Smíchova co hodinu) a pak pěšky .

Parkoviště u lomu Velká Amerika: GPS: 49°57'41.864"N, 14°12'11.179"E

Zajímavosti

místo je poměrně často vyhledáváno filmaři (byl zde natáčen, mimo jiné, také český film Limonádový Joe, Malá mořská víla a další)
nejvýznamnější zimoviště netopýrů ve středních Čechách
oblast vhodná pro potápění
paleontologická lokalita

Další foto je ZDE

Hrad Krakovec

Hrad Krakovec byl vystavěn kolem roku 1383 pro předního muže královského dvora, oblíbence Václava IV. a purkrabího hradu Křivoklát, Jíru z Roztok. ento velmi výstavný hrad je znám především jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odjezdem do Kostnice.

Hrad byl v 16. století renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Na hradě jsou expozice např: areál hradu, temné sklepy, torzo kaple a mnoho výjmečných architektonických prvků zasazených v překrásné krajině. Dnes je hrad pro svou romantickou atmosféru vyhledáván nejen turisty, ale i filmaři - natáčely se zde pohádky Ať žijí duchové nebo Princ a Večernice.

Zajímavosti

Arkýřová kaple
K uctění památky Mistra Jana Husa se pravidelně každoročně konají Husovy poutě.
O Jírovi z Roztok, zakladateli hradu psal Alois Jirásek v románu Mezi proudy.
Hrad byl vyhledáván filmaři. V roce 1977 zde byl natočen pohádkový muzikál pro děti Ať žijí duchové!. Dále se zde natáčely některé scény z pohádky Princ a Večernice.

GPS k parkovišti:

Odkaz:

http://www.hrad-krakovec.cz/

Lidice

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha dne 27. května 1942 se ještě vystupňoval teror nacistických okupantů proti českému národu. I přes popravy stovek lidí a rozsáhlé razie se nedařilo pachatele atentátu dopadnout. Když 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel, rozhodli se nacisté v Čechách a na Moravě k dosud neslýchané zastrašovací akci; významný podíl na plánu vyhlazení Lidic měl ambiciózní státní tajemník úřadu říšského protektora SS-Obergruppenführer Karl Hermann Frank.

Nicotnou souhrou okolností byly za oběť vybrány právě Lidice: 3. června se dostal Jaroslavu Pálovi, majiteli továrny na baterie ve Slaném, do rukou podezřelý milostný dopis adresovaný jedné ze zaměstnankyň továrny, jisté Anně Marusczákové z Holous u Brandýska. Ve kterém stálo: „Drahá Aničko! Promiň,že ti píši tak pozdě… Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak se už neuvidíme. Milan.“ Pála, v domnění, že pisatel dopisu může být zapleten do atentátu, uvědomil četnictvo a to dopis postoupilo gestapu. Marusczáková, která skutečné jméno svého milence neznala, při výslechu mimo jiné zmínila, že dotyčný ji poprosil, aby v Lidicích rodině Horákových vyřídila pozdrav od jejich syna. Následovala razie v Lidicích a zatčení rodin Horáků a Stříbrných, o jejichž synech bylo známo, že slouží v československém vojsku v Anglii. Domovní prohlídky ani výslechy však neodhalily nic podezřelého. Následujícího dne byl jako přítel Marusczákové identifikován Václav Říha, dělník z Vrapic u Kladna. Protože byl ženatý a obával se, že jeho nevěra s dívkou z nedaleké vsi vyjde najevo, chtěl vztah s Marusczákovou ukončit a poslal jí proto s pomocí spolupracovníků onen dopis, který měl vyvolat romantický dojem, že je zapojen do odbojové činnosti a že se odešel skrýt do křivoklátských lesů. Kladenskému gestapu bylo záhy jasné, že Říha, Marusczáková ani Horákovi nemají s atentátem na Heydricha nic společného; v Lidicích nebyl objeven žádný arzenál, vysílačky ani skrývané osoby a s tímto výsledkem bylo také podáno hlášení do Prahy.

V Praze se mezitím Karl Hermann Frank v naději, že tím posílí své postavení a napomůže svému jmenování příštím říšským protektorem, rozhodl využít Lidic jako ukázky svého „rázného postupu“. Frank 9. června osobně předložil při Heydrichově pohřbu v Berlíně svůj záměr Hitlerovi a obratem k němu obdržel souhlas. Lidice měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na „náležité vychování“.

GPS k parkovišti u památníku: 50°8'45.256"N, 14°12'5.070"E

Odkaz:
http://www.lidice-memorial.cz/